(podle wikipedie osoby odpovědné za prevenci a léčbu fyzického poškození zápasníka během přestávky mezi koly v plnokontaktních sportech). Bohužel, ne vždy jsou tito pánové na turnajích k dispozici, a tak jejich část práce musí převzít trenéři. Tedy i já.
Když jsem zápasil, většina kluků žádnou ochranu rukou nepoužívala. Tehdy se ještě bojovalo bez rukavic podle pravidel Vale Tudo (předchůdce dnešního MMA). Sem tam si někdo zatejpoval zápěstí, ale to bylo všechno. Já na rukou nikdy nic neměl. Je tedy celkem div, že jsem si nikdy nepřivodil žádné zranění. Ale to už je dávno, hodně, hodně dávno.
Svoje první tejpy jsem jako trenér vytvořil v prosinci 2011 Standovi Futerovi na turnaji v Pardubicích. Tou dobou už jsem měl nějaký ten zápas odkoučovaný, ale kdybyste mě zabili, nedokážu si vybavit, jak jsem to dělal předtím. Jsou jen dvě možnosti: buď si kluci pod rukavice brali látkové bandáže, nebo tam prostě nic neměli.
Od toho okamžiku jsem se při tejpování dost hledal. Do MMA se v tomto směru přenášeli vlivy z thajského boxu a na kloubech se vytvářely všelijaké podkovy a válečky, které přidávaly úderové části na tvrdosti. Až Michal Hamršmíd, šéf české MMA organizace GCF, to zakázal.
Čas se posunul jen o rok a tehdy na GCF v Hodoníně se poprvé začalo tejpovat tak, že úderová plocha, tedy klouby, zůstala takzvaně volně. Byla chráněna pouze vrstvou obvazu či gázy, která byla poté za pomoci tejpů spojena se zbytkem pěsti. Touto změnou tak vymizely tvrdé podkovy, které z pěsti dělaly velmi nebezpečnou zbraň.
Dobře si pamatuju, jak jsem se na tuto novinku, kterou Michal Hamršmíd přivezl z anglického turnaje Cage Warriors, tehdy tvářil. Pochyboval jsem, že gáza může ochránit klouby stejně dobře jako tvrdší tejpy. Nicméně jsme tímto krokem najeli na světový standard. Jinak se dnes na MMA akcích netejpuje.
Začal jsem se tedy přeučovat. Kouknul jsem na youtube a zkusil to okopírovat. Později jsem si své zkušenosti vybrousil díváním se pod ruce cutmanům z UFC. Nechci se chlubit, ale myslím si, že svého času jsem dělal nejlepší tejpy v Česku. Dokonce mám pocit, že ruce, o které jsem se takto postaral, nepřišly během žádného zápasu k újmě. Ale znáte, to člověk si pamatuje jen to lepší.
Na jednom z turnajů v Německu, kde si za takto ošetřené ruce říkali místní cutmani dvacet éček, přišel Jirka ‚Mamut‘ Paluska s tím, že si také uděláme ceník.
Za dvacet euro měli být úplně obyčejné tejpy. Za třicet pět tak zvané ochranářské tejpy, kdy jste mohli do soupeře mlátit hlava nehlava a s rukou se nic nestalo. Třetím druhem, už za padesát euro, byly vypínače, zabijáci. Když takovou pěstí udeříte, máte devadesáti procentní jistotu, že to je soupeřův konec.
Jestli si dobře pamatuju, tak nám to nikdo nikdy nezaplatil. Asi si všimli, že všem dělám jenom jeden druh a jiný ani neumím. A možná je k tomu vedla ještě další věc.
Někde se museli domáknout, že když dělám tejpy někomu mimo Penta gym, prohraje. Je to nějaké prokletí či co, o kterém jsem si chvíli myslel, že už jsem ho zlomil letos v Nymburce.
Dělal jsem ruce Nikolasi Kubáňovi z Olomouce a k mé velké radosti zápas vyhrál. Po něm mi bohužel sdělil, že si tepy před vstupem do klece musel sundat, protože se mu nevešly do amatérských rukavic, které musel vyměnit za ty své! Takže zase nic. Sakra.
Od loňského roku se u nás poprvé objevili profesionální cutmani. Říkají si Alpha cutman team a jak říká GCF šampión Víťa Vávra (čímž mě pěkně nakrknul) tejpují líp než já. A nejen že tejpují, starají se o zápasníky mezi koly, a když je potřeba tak i po zápase. Prostě profesionálové každým coulem. Super, že to někoho napadlo. I když si myslím, že trenéři tejpaři ze světa MMA nikdy nevymizí.
