Zima jak v ruském filmu a pauza na kebab. I takové bylo MMA

14. 10. 2016 7:10:07
MMA turnaje v Česku už delší dobu mají svůj vysoký standard. Dobře postavená startovka, kvalitní rozhodčí, moderátor, velká obrazovka nad klecí, aby dobře viděli i ti v posledních řadách.

Divák si tedy přijde na své. A to samé se dá říct i o nás, insiderech. I když někdy to jsou zážitky, které vám utkví v hlavě víc než samotná akce...

Většina MMA organizací se řídí heslem ruské ACB: ,Less show, more fight.‘ A tak, aspoň podle mě, to má být. Málokdy vás tak překvapí něco, co se vymyká běžným konvencím. Snad jen když nově vzniklá organizace na svém prvním turnaji udělí bůhví kolik pásů mistra světa a Evropy a pak se uloží k věčnému spánku. V zahraničí si občas musíte dávat pozor na nepřízeň rozhodčích nebo na podivná pravidla, nad kterými vám zůstává rozum stát. Ale jinak...

České turnaje mají vysoký standard. Opakuju se, ale je to prostě tak. A je jedno, zda jde o zajeté a velké organizace jako je GCF, Fusion, Heroes Gate, nebo ty menší jako je Gladork Arena a Noc Boje, na které jsme se naposled představili s Jakubem Kuklou. Proto nás zarazila obrovská zima, která na zimním stadionu v Mariánských Lázních panovala. Jasně byli jsme u ledu, ale i tak. Pořadatelé museli zrušit i plánovanou přestávku, aby jim tam diváci neumrzli. I já jsem se k ringu nabalil víc, než jsem zvyklý. Klasické tričko a trenýrky vystřídaly tepláky a mikina, přes kterou jsem si přetáhl tričko se sponzory. Naštěstí nás zápas Jakuba Kukly s Lukášem Zachariášem dostal do takového varu a následné bodové vítězství zahřálo, že už jsme tu kosu nevnímali.

Bylo to po dlouhé době poprvé, kdy jsem změnit svůj trenérský outfit. Naposledy to bylo v UFC, kde jsme šli ke kleci v předepsaném oblečení a ještě předtím v Rusku. Nikoliv kvůli pověstné zimě, ale kvůli svěřenci Michalu Vostrému. Nastupoval totiž v legínách a těsně před vstupem do klece mu organizátoři řekli, že v nich nesmí zápasit. Já trenýrky měl, takže jsem musel před davem diváků do slipů. Škoda, že mě v nich nenechali i koučovat, bylo by to dost bizarní. Místo toho jsem si musel obleknout Michalovi propocené legíny, do kterých se mi fakt nechtělo.

Člověk holt na turnajích zažije různé věci. Třeba jednou v Polsku s Václavem Šamšou, který tam měl zápasit ve vloženém zápasu, jako součást grapplingového a amatérského turnaje v MMA. Kdo by hledal klec nebo ring, hledal by marně. Zápasilo se žíněnce a bylo to dost zvláštní. Diváci obklopili vyhrazený prostor. Všichni byli tak neskutečně blízko, že to vypadalo jako pouliční bitka s pravidly. Noční můra pro MMA bojovníka, který je zvyklí používat klec a využít jí ve svůj prospěch.

Stejně jako ring. Spoustu zápasníků v něm nerado bojuje. Nejen, že se s provazy hůř pracuje. Soupeř vám pod nimi může také utíkat a pak když se zápas restartuje ve středu ringu, nemusí být vaše pozice tak výhodná, jako chvíli před tím než vám soupeř zmizel pod provazy. Další hledisko je bezpečnostní. Už jsem viděl vyletět zápasníka z ringu mezi diváky a není to příjemný pocit. Zvlášť, když z něho vyletí sto deseti kilové monstrum, jako je Viktor Pešta, bojíte se nejen o něj, ale i o ty v místě dopadu.

Když mluvíme o ringu, vzpomněl jsem si na pravý opak toho, čeho jsem zažil na Noci Boje.

Není to tak často k vidění, ale sem tam se zápasí pod širým nebem. Pak už záleží na rozmaru počasí, zda se turnaj vydaří. My jsme, je to už řada let, takhle přijeli na festival bůhví čeho do Piešťan. Ring, pařák jako kráva, na podium několik metrů od nás zpíval Ivan Mládek a Iveta Bartošová. Jak jsem zmínil, je to už hodně dávno. Podlaha ringu byla tak rozpálená, že se na ní sotva dalo stát. Pár lidí si přišlo k pěkným puchýřům. K standardním pokynům přibyl: Otoč ho proti slunci, ať mu svítí do očí. Prostě divočina. Naštěstí je to už takřka zapomenutá minulost.

Dnes, a znovu to opakuji, mají České turnaje mají vysoký standart srovnatelný s těmi zahraničními, není si na co stěžovat. Snad jen na pozdní zahájení turnajů a větší zázemí pro zápasníky. V šatnách je hlava na hlavě a my kluky často musíme rozdýchávat někde na chodbě u záchodů. Ale chápu, že ne vždy se to dá zařídit. Vlastně podobné je to i v zahraničí. Co podobné, stejné. Tam bych ještě doporučil zrušit, hlavně v německy mluvících zemích, ty jejich prokleté pauzy na párek, kebab a pivo. Nesnáším pauzy, jenom všechno prodlužují.

Autor: Daniel Barták | pátek 14.10.2016 7:10 | karma článku: 12.13 | přečteno: 291x

Další články blogera

Daniel Barták

Hodiny, kdy si plníte sny. Jak jsem si sáhl na UFC

Je 30. květen 2014. Nasedám do Toyoty GT86, kterou řídí Jirka Mamut Paluska. Cíl je jasný: Nach Berlin. Těšíme se moc, vždyť zítra tam bude mít na turnaji nazvaném UFC Fight Night 41: Mark Munoz vs Gerard Mousasi Viktor Pešta svůj

6.6.2019 v 7:07 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 106 | Diskuse

Daniel Barták

Kopačka do vajec, i ztracená čočka. MMA je i pro starý. Hlavní je mít koule!

„Tak jsem se ráno probudil a sám sebe se zeptal: Zda mi to stojí za to? Už se těším, až to budu mít za sebou,“ řekl třiačtyřicetiletý novinář Libor Kalous,

29.5.2019 v 7:07 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 303 | Diskuse

Daniel Barták

Pohled na gladiátory z druhé strany. Můj svět MMA za klecí

Už dlouho jsem nebyl na MMA turnaji jen jako divák. Vždycky jsem tam nějakým způsobem pracovně. Většinou sedím u klece a koučuju někoho z Penta gymu.

8.1.2019 v 7:07 | Karma článku: 4.56 | Přečteno: 156 | Diskuse

Daniel Barták

Stojíme na křižovatce bojových sportů v Česku? Před lety sci-fi, dnes vyprodaná show

Za poslední tři roky jsem si vzal oblek jen dvakrát. Na Blogera roku 2016 a na XFN Marpo vs. Rytmus v O2 aréně.

28.12.2018 v 19:23 | Karma článku: 7.13 | Přečteno: 333 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Petr Horký

Zápisník zuřivého Sparťana: Hoši děkujem! Neděkuj a nalejvej, aneb Třebestovice olééé!

Fotbal mě dokáže občas fakt potěšit. A nemusí se ani jednat o finále mistrovství světa, Champions League nebo o případnej sparťanskej titul. Někdy k tomu stačí amatérský nadšení, dobrá parta, pár nadšenců okolo a postup do okresu!

24.6.2019 v 19:07 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 164 | Diskuse

Ladislav Vorel

Plíšková, Srýcová a naše tenisky vůbec

Dnešní tenis a sport vlastně vůbec , se hodně změnil tím, že na něj můžeme sázet. Stáváte se tím vlastně součástí zápasu.

21.6.2019 v 2:01 | Karma článku: 9.95 | Přečteno: 297 | Diskuse

Petr Utěkal

Národní sportovní agentura

Tak máme nové ministerstvo sportu. Sice to de jure ministerstvo není, ale de facto jo. Divím se, že to ve Sněmovně prošlo tak těsně, jakkoliv všichni politici i sportovní organizace na současné uspořádání hrdinně nadávali.

20.6.2019 v 12:39 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 297 | Diskuse

Pavel Remeš

Boj proti zesměšňování soupeře – takové výsledky nechceme.

K napsání tohoto článku mne inspiroval pan Nožička, bloger, kterého mám rád. Neříkám to, proto, že doufám, že si to přečte, ale prostě proto, že to tak je.

18.6.2019 v 17:40 | Karma článku: 41.07 | Přečteno: 4026 | Diskuse

Josef Nožička

Fotbalistky USA schytaly kritiku za vysokou výhru. Názorná ukázka absurdity dnešní doby...

Je projevem neúcty k soupeři, pokud ve fotbale či jiném sportu některý tým nasází svému protivníkovi více gólů než je obvyklé? A měl by se kvůli něčemu takovému opravdu omlouvat?

18.6.2019 v 13:40 | Karma článku: 45.59 | Přečteno: 8060 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 417

Jsem trenér MMA a Brazilského jiu-jitsu v Penta gymu Praha. Píšu hororové povídky a teď jsem si k tomu přidal MMA blog. Chci tento sport přiblížit široké veřejnosti. Vše o mě můžete najít na www.daniel-bartak.cz
Co je MMA? Je to zkratka anglického Mixed Martial Art. Jedná se o moderní plnokontaktní sport, využívající kopy, údery, zápas ve stoje, porazy a boj na zemi (údery, páky a škrcení) různých bojových a sportů.

Najdete na iDNES.cz